Složené úročení u učení

Princip složeného úročení spočívá v tom, že každý úrok nese další rok zase další úrok z úroku, takže peníze investované dříve mají větší význam než peníze investované později. Ale proč o tom vlastně mluvím? [1]

Protože podobný exponenciální růst nefunguje jen u peněz, ale i u řady dalších věcí. Například u vzdělání. Podle Hackmanovy křivky má investice (například našeho času) do vzdělání dítěte tím větší efekt na jeho život, čím dříve se odehraje. [2]

Když dítě umí mluvit, číst, cizí jazyk, nebo prakticky cokoliv dalšího řekněme o rok dřív, tak to znamená že tuhle znalost může využít v životě o rok dříve a naučit se toho o to víc, rychleji a snáze. Když už dítě umí mluvit může se dřív zeptat, jak něco funguje. Když umí číst, tak si může přečíst co zrovna chce a naučit se tím věci, ke kterým by se to dítě jinak třeba ani nedostalo. Když umí anglicky, no asi už je vám jasné, co se snažím říct.

No dobře, takže už víme že o vzdělání dítěte má smysl se zajímat daleko dříve než ve chvíli, kdy jde do první třídy, no jo, ale jak? Máme tříleté dítě nutit číst? Nebo vrazit učebnici angličtiny novorozenci? No to asi ne, už proto že nechceme u dítěte zabít přirozenou motivaci k tomu učit se a objevovat tak svět, čehož bych nucením k učení něčeho, co zrovna teď přijde vhodné nám, bez ohledu na to, co zrovna teď chce objevovat dítě, pravděpodobně způsobili. [3]

Během těhotenství je vedle dostatku živin a vyhýbaní se věcem jako je alkohol také velice důležité jakou náladu a vnímání světa budoucí maminka má. Pokud je neustále ve stresu, může to na dítě mít neblahý vliv, protože dítě už během těhotenství vnímá a jedinou možnost, jak poznávat svět má skrze svoji matku. A narodit se s tím, že svět je jedno velké nebezpečí, může být pro budoucí zkoumání onoho světa velkou brzdou, nemluvě o zvýšeném riziku ADHD. [4]

Pokud je matka naopak v klidu, a i po narození je dítěti bezpečným přístavem, kam se vždy může vrátit ukrýt a někým o koho se vždy může opřít, tak má dítě o světě vštípenou naopak představu pozitivní. A s pozitivním vnímáním světa je tak daleko větší pravděpodobnost že ho bude s chutí zkoumat a beze strachu objevovat. [5]

V dětství (řekněme od 3.měsíce do 8.roku) je jedním z velice nejdůležitějších faktorů pro budoucí vývoj a vzdělání to, kolik slov dítě za den slyší. A to i v případě, že dítě zatím nemluví. I tak slova vnímá, a přesto že ještě není schopné je zopakovat už o nich a v nich přemýšlí. Mimo množství slov, které dítě slyší je pro vývoj jeho myšlení podstatná i různorodost a kvalita vnímaných slov. [6]

Pro děti na prvním stupni je zase daleko významnějším predikátorem budoucích akademických výsledků to, jestli rodina společně večeří, a hlavně jestli u toho vzájemně komunikuje než to, jestli dítě dělá domácí úkoly. [7]

Jak tedy dát dětem co nejlepší start do života? Během těhotenství se moc nestresovat, být tu vždy pro ně jako bezpečný přístav (obzvláště pak v prvním roce života), trávit s nimi čas, dávat jim co možná nejvíc podnětů, a především na ně a později s nimi hodně mluvit.

Václav Pokorný